Construction Chamber of the Slovak Republic, Строительнaя палата Словацкой Республики, Chambre de construction de la République Slovaque
Expertízy a posudky porúch
Archív
Odborná literatúra

Znáte souvislosti stříkaných a foukaných tepelných izolací v šikmé střeše ?

V současné době díky vysokým cenám energií se stále více firem zabývá tepelným izolováním objektů. A není tomu jinak ani u zateplování šikmých střech či zateplování stropů podkroví pod studeným půdním prostorem (střešní dutinou). Tam lze využít mnoho různých typů tepelných izolací a jedněmi z nich jsou i foukané a stříkané izolace. Tj. různé najemno rozvolněné vaty (přírodní, sklovláknité, čedičové aj.), foukaná celulóza či rozvolněný polystyren apod. U stříkaných izolací pak buď celulóza s pojivem či různé typy PUR pěn.

Jaké jsou však změny požadavků na konstrukce s takovými izolacemi oproti běžným vkládaným deskovým či rolovaným tepelným izolantům? Poměrně zásadní.

Pokud mluvíme o zateplení šikminy střechy, vzniká zde naprosto elementární požadavek, aby v případě použití jak u stříkaných tak i u foukaných tepelných izolantů do šikminy střechy bylo pod podstřešní membránou (DHV = doplňková hydroizolační vrstva) v šikmině střechy na krokvích použito tuhé bednění. A samozřejmě vysoce paropropustné, tj. např. prkenné bednění (s 5-10 mm štěrbinkami mezi prkny) či vysoce difúzní dřevovláknité desky. Naprosto jednoznačně to požadují Pravidla pro navrhování a provádění střech CKPT (2014), viz. Část 4, bod 6.8. na str. 131. Nemluvě o platné normě ČSN 731901-2 Navrhování střech, která na „Pravidla ….“ v této věci navrhování DHV odkazuje. Což je platné při použití jakékoliv podstřešní membrány kteréhokoliv výrobce !!!

Pokud totiž pod podstřešní membránou (DHV) nebude provedeno bednění, pak při aplikaci jak stříkaných PUR pěn, tak i foukaných izolantů hrozí vysoké riziko „vydutí“ podstřešní membrány směrem vzhůru (často až ke střešním latím či k bednění krytiny), což znehodnotí funkci ventilační mezery skladby střechy a nepřípustně navádí pod DHV tekoucí vodu ke dřevěným kontralatím konstrukce. Viz. níže uvedené fotografie bodů a) a b).

a) Vydutí DHV (podstřešní membrány) vlivem foukané izolace.

b) Vydutí DHV (podstřešní membrány) vlivem stříkané PUR pěny

U stříkaných PUR pěn je to důsledek expandace pěny (expanduje oběma směry) při její aplikaci a u foukaných izolací je to důsledek toho, že pokud má být v konstrukci dosaženo dostatečné objemové hmotnosti nafoukané izolace i jejího následného nesesedání (dosažení správné tepelné vodivosti hmoty = lambdy izolantu) je nutné takový izolant do konstrukce doslovat nahutnit.

Důsledkem vydutí DHV jsou pak nejen ztráta životnosti střešní skladby, ale i ztráta záruk na fakticky všechny vrstvy skladby konstrukce včetně střešní krytiny. V letním období pak vysoké riziko rychlého přehřívání střešní skladby a následně i interiéru podkroví. A pokud bude navíc střešní krytina použita z materiálů s vysokým difúzním odporem (plechy, bitumenové šindele, plastové šablony, krytiny podložené nízkodifúzní podložkou či nízkodúzním bedněním aj.), je pak možné „docílit“ i vzniku nepřípustného množství kumulujících se a/nebo i neodpařitelných kondenzací uvnitř zateplené skladby konstrukce. Jejichž důsledkem pak bude nejen obrovské navýšení tepelné vodivosti konstrukce (značná ztráta tepelně izolační schopnosti = vysoký únik/průnik tepla), ale i plísně, hniloby a ohrožení živostnosti nosné konstrukce střechy. Tj. porušení závazných požadavků normy ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, hlava 6 Šíření vlhkosti konstrukcí.

Nemluvě o tom, že podstřešní membrána (DHV) v případě, že je u zateplené střechy aplikována pod taškovou krytinou či pod vláknocementovou maloformátovou šablonou (včetně jejich imitací z jiných materiálů), by měla být aplikována min. ve třídě těsnosti DHV 5 nebo ještě přísnější, tj. buď „na bednění nebo ve styku s tvarově a rozměrově stálou s tepelnou izolací“. A za toto rozhodně nelze považovat ani stříkané PUR pěny apod., ani foukané tepelné izolace. Viz. „Pravidla …“, část 2,
tabulka 2.2. a tabulka 2.3 na straně 31.

Jenže tyto typy izolací mají i svoji souvislost s prováděním parotěsnící vrstvy na spodní straně
takové tepelné izolace. Což je platné pro jakékoliv parotěsnící fólie kteréhokoliv výrobce !!!.

Rozhodně není vhodné vytvářet stříkané PUR pěny způsobem, kdy se vystříká PUR pěnou celá
připravená konstrukce až po úroveň CD profilů či jiného roštu pro vlastní desku podhledu (např.
sádrokarton), jelikož to pak vede ke skutečnosti, že parotěsnící vrstva se instaluje chybně přímo pod
desku SDK. Viz. níže uvedená fotografie u bodu c).

c) PUR pěna chybně vystříkaná až k vrstvě budoucí desky podhledu (parozábrana chybně plánovaná přímo pod deskou SDK, a chybně jen v jednotlivých místnostech, tj. s únikem vodních par do konstrukce příčkou)

 

Důsledkem takové instalace je pak nejen drastické snížení parotěsnosti a vzduchotěsnosti parozábrany (zůstávají jen 2% z původní parotěsnosti), a nejen problém jak v takové vrstvě vést inž.
sítě ( kabely apod.), ale i jak do takové konstrukce instalovat zabudované prvky (zásuvky, vypínače,
bodová svítidla apod.). Tj. bez poškozování parotěsně/vzduchotěsnící vrstvy konstrukce. Ale pak i
v takové skladbě vzniká problém jak správně provést příčky (stěny dělící od sebe vytápěné místnosti).
Tj. jak provést parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvu konstrukce tak, aby nebyla nahusto perforována
(parotěsně a vzduchotěsně poškozena) kotvícími prkny podhledu, a zároveň aby bylo správně možno
provést příčky tak, aby sice neprošly parozábranou (parozábrana byly celistvá pro celé podlaží =
nedocházelo k úniku vodních par do zateplené šikminy hmotou příčky), ale přitom vůči jednotlivým
místnostem rozdělila desku podhledu a jeho rošt, tj. snížila přenos hluku z jedné místnosti do druhé.

Tj. pro provedení pěny (stejně jako u vkládaných tepelných izolantů) je ideální konstrukci provést tak, že bude vytvořen prvotní rošt, jež ponese celistvě pro celé podlaží tepelný izolant a parotěsně spojenou a napojenou parozábranu či jiný parotěsnící materiál (např. těsněnou OSB  desku), pak zespoda k této vrstvě vybudovat případné příčky (či zděné příčky mít do takové úrovně předpřipraveny), a teprve pak pod parotěsnící vrstvou vytvořit vlastní rošt v jednotlivých místnostech, jež ponese vlastní desku podhledu. V tomto vytvářeném meziroštu je pak možné bez problémů vést inž. sítě (kabely, rozvody rekuperace, apod.) a do vrstvy podhledu instalovat zabudované prvky inž. sítí (s příslušným nehořlavým překrytím) aniž by docházelo k poškozování parotěsnící a vzduchotěsnící účinnosti parotěsně/vzduchotěsnící vrstvy konstrukce. Totéž samozřejmě platí i pro instalaci obdobné skladby v lehkém vodorovném stropu podkroví.

U foukaných izolací je zde navíc další požadavek. A to, aby i ze spodní strany foukané izolace
byla použita tuhá vrstva tak, aby bylo možné dostatečně nahutnit foukané izolanty do šikminy
střechy. Tj. není možné foukat foukanou izolaci do konstrukce šikminy střechy, kde spodním
podkladem této vrstvy bude pouze běžná fóliová parozábrana. Buď je nutné mezi parozábranou a
foukanou izolaci instalovat opět tuhou vrstvu (např. OSB desku), nebo je potřebné, aby pod
nainstalovanou parozábranou ještě před instalací foukané izolace byl vytvořen alespoň hustý
podpůrný rošt, např. z latí 40x60mm paralelně každých 30 cm. Totéž opět platí i u stropu podkroví.
Konstrukce nacházející se pod parotěsnící vrstvu pak není problém vůči pronikajícím kotvícím
prvkům těchto roštů velice lacino podtěsnit. U latí např. kouskem pásky JUTADACH TPK SUPER
(nalepené na parozábraně), u přímých závěsů či stavěcích třmenů např. kouskem oboustranně
samolepící pásky JUTAFOL SP 1 použité na plošce závěsu. Viz. níže uvedené fotografie d) a e).

d) Předtěsnění místa průniku vrutu latě  e) Podtěsnění vrutů závěsu páskou

I na tyto souvislosti pamatují „Pravidla pro navrhování a provádění střech CKPT (2014)“, a to jednak opětovně v Části 4, bod 6.8. na str. 131 a jednak v Části 5, zejména u bodu 3., odst. (1) na str. 137, a bodu 7., odst. (4), (11), (12) a (13) na str. 140-141. Nemluvě o závazných požadavcích normy ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, hlava 6 Šíření vlhkosti konstrukcí a hlava 7
Šíření vzduchu konstrukcí a budovou.

Samozřejmě Samozřejmě obdobné informace jsou uvedeny i v technicko-montážních pokladech aktuálního Aplikačního manuálu JUTA a.s. (ten je umístěn na: http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplikacni%20manual%202021.pdf), ale i v souvisejících technických článcích v technické knihovně JUTA a.s. rovněž na www.juta.cz, konkrétně na odkazu https://www.juta-strechy-steny.cz/technickaknihovna).

Tj. jak foukané tak i stříkané izolace jsou v šikminách střechy sice použitelné, ale mají svoje specifické požadavky na tvorbu skladby konstrukce jak šikminy střechy, tak i lehkého stropu podkroví.

V první řadě než začnete cokoliv zateplovat, je vhodné se obrátit na autorizovaného projektanta či
stavebního dozora a s ním dohodnout správné provedení skladby včetně vazby na všechny souvislosti
konstrukce a klimatické podmínky stavby. Rozhodně není vhodné se spoléhat na rádoby doporučení
různých „blábolů“ na neodborných internetových diskusích, či doporučení samotného realizátora
zateplení. Realizační firma totiž zde není od toho, aby něco v konstrukci pro stránce teplofyziky
doporučovala/navrhovala, ale aby jen správně zhotovila konstrukci podle nějakého relevantního
technického podkladu (výkresové dokumentace autorizovaného stavebního odborníka). Případně se
můžete obrátit přímo na relevantního technického poradce výrobce použitého materiálu.

Autor : Jan Rypl, manažer aplikací, tel.: +420 602194045, rypl@juta.cz

november 2022
Po Ut St Št Pi So Ne
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930  

Copyright © 2015. All Rights Reserved Ivan Pauer, Strmá 616/26, 949 01 Nitra, Slovenská republika.