Construction Chamber of the Slovak Republic, Строительнaя палата Словацкой Республики, Chambre de construction de la République Slovaque
Expertízy a posudky porúch
Archív
Odborná literatúra

Monthly Archives: október 2022

Stretnutie lídrov slovenského stavebníctva 2022/H2

Po dlhej dobe a prestávke sme sa zúčastnili konferencie „Stretnutie lídrov slovenského stavebníctva 2022/H2“ v Bratislave dňa 24.10.2022.

Musíme konštatovať, že bola veľmi zaujímavá a poučná, hlavne v otázkach neutešeného vývoja v Slovenskom stavebníctve a v stavebníctve na Slovensku, ktoré napriek občasnému rastu oproti rokom 1990 až 1995 neustále klesá.

Veľmi nás zaujal príhovor podpredsedu vlády SR pán Štefana Holého, gestora tohto Nového stavebného zákona, ktorý vyhlásil, že podľa nejakej európskej štatistiky Slovensku údajne chýba až 500 000 nových nájomných bytov…  Podľa iných odhadov je to 220 až 175 000 bytov, ale presné číslo nikto nepozná, bude to asi niekde v strede.

Pri dlhodobom a súčasnom nastúpenom trende mínusovej populácie na Slovensku a postupnom znižovaní priemyselnej výroby v Európe a na Slovensku sa potreba bytov pravdepodobne ešte zníži. Nikto však zo zodpovedných nepozná koľko, kde, prečo a pre koho treba akýkoľvek počet bytov. (Na to slúži urbanistické plánovanie, ktoré v skutočnosti nie je a tak skoro asi  ani nebude…)

Je ešte zaujímavé, že namiesto pôvodnej výstavby štátnych nájomných bytov budú byty stavať zahraničné firmy, ktoré si ich ponechajú a budú ich prevádzkovať a Slovensko bude doplácať na regulované sociálne nájomné – Štefan Holý na spomenutej konferencii lídrov v stavebníctve…

V takom prípade sa nájomník stáva rukojemníkom zahraničného vlastníka bytu, nech bude mať s ním akúkoľvek „bezpečnú“ zmluvu, že ho napr. 10 rokov nevysťahuje. Stačí predať firmu aj s bytmi, alebo spraviť generálnu opravu, alebo nastúpia iné nepredvídané dôvody a nájomník je na ulici…

Ďalšou zaujímavosťou je, že táto výstavba nebude podporovať slovenské hospodárstvo a firmy, ale zahraničné… Výnosy a dane  z výstavby a nájmov za byty nebudú tiecť slovenským firmám a do Slovenskej štátnej pokladnice, ale do zahraničia. To je podpora slovenskému hospodárstvu a občanovi…

 

Autor. Ivan Pauer

Boli sme na VIII. kongrese LEPŠIA SPRÁVA 2022

Zúčastnili sme na panelovej diskusii Združenia pre lepšiu správu bytových domov vo Vyhniach na tému o novom stavebnom zákone vo vzťahu k správe bytových domov a stavebných prerábkach v bytoch.
V rámci diskusie sme sa s plénom zhodli na niektorých prediskutovaných chybách a „nedostatkoch“ tohto nového zákona č. 201/2022 Z.z. o výstavbe v súvislosti s prípravou a uskutočňovaním stavieb (česť niekoľkým málo užitočným ustanoveniam), ktorý bol podobne, ako v Českej republike narýchlo pozliepaný bez akceptovania niektorých návrhov účastníkov prípravy zákona a verejnosti, a ktorý bol uvedený unáhlene bez pripravenej technickej a administratívnej odpory a bez vykonávacích predpisov, ktoré ešte len teraz začínajú na slovensku pripravovať.
Len na okraj, český zákon čaká už tretia veľká novelizácia a Slovenský prvá, alebo celkom nový zákon…
Taktiež prítomní súhlasili s mojim názorom, že v zákone chýba požiadavka a tlak na odbornosť vo výstavbe na všetkých úrovniach prípravy a výstavby počnúc remeselníkmi, kvalitná príprava v školách a potreba skutočného celoživotného vzdelávania tiež na všetkých úrovniach….
Okrem iného prítomní súhlasili aj s názorom, že v bytových domoch sa nemajú robiť žiadne stavebné zmeny okrem údržby stavieb – budov.

Tiež sme poukázali na zaujímavý fakt, že zákon nadobudol platnosť 7.6.2022, ale účinnosť až 1.4.2024, t. j. po skončení pôsobenia tejto aktuálnej vlády ktorá ho ponechala, ako výbušný darček novej budúcej vláde, pretože už dnes mnohí odborníci v kuloároch hovoria o zmene zákona a tiež o úplne novom zákone podobne, ako sa to deje v Českej republike, kde chystajú už tretiu zmenu od jeho nedávneho zavedenia…

Nový Český tak aj Slovenský stavebný zákon  je v mnohých prípadoch tiež komplikovaný, nejasný a nedoriešený, len preto, aby sa splnila politická agenda aktuálnych politikov, ktorí jeho tvorbu najprv zdôvodňovali bojom proti čiernym stavbám, potom potrebou zjednodušiť stavebné konanie a naposledy skrátiť lehoty vydania stavebných povolení digitalizáciou, aby sa mohla spustiť pripravená hromadná výstavba nájomných domov.

Ukázalo sa, že ani jedno ani druhé nebola a nie je pravda, pretože zákon je nepripravený na jeho uvedenie do života a pripravení sú len nedočkaví zahraniční investori a ich stavebné firmy…

Na spustenie hromadnej výstavby postačovala následne – ex post vykonaná novela zákona č. 443/2010 Z.z., ktorá bola publikovaná, ako zákon č. 358/2020 Z. z. o dotáciách na rozvoj bývania a o sociálnom bývaní v znení. Pôvodný zákon č. 50/1976 Zb. stačilo očistiť od desiatok často protirečivých účelových zmien, aktualizovať niekoľko málo ustanovení, vydať 3-4 zmysluplné vykonávacie predpisy vyhláškou a zrušiť ustanovenia týkajúce sa stavebného poriadku nezmyselne aplikovaných v iných zákonoch, napr. aj v zákone o životnom prostredí…

Znenie zákona skôr naznačuje uľahčenie výstavby pre domácich a zahraničných developerov a stavebné firmy, kde a ako sa bude dať, napriek niekoľkým dobre znejúcim ustanoveniam v zákone. Napríklad aj sen o digitalizácii, ktorá ešte nie je pripravená pre spustenie má znížiť už teraz fyzicky a odborne poddimenzovaný personálny stav na stavebných úradoch, z ktorých nový zákon spraví len štatistov a riešiteľov sporov, ktoré tento zákon prinesie…

Takže si počkáme prečo v skutočnosti bol pod vládnym politickým tlakom  „horúcou ihlou šitý“ tento nový stavebný zákon a urýchlene schválený s platnosťou až po skončení volebného obdobia tejto vlády.

Uvidíme čo všetko sa bude diať po jeho spustení do života.

Autor: Ivan Pauer

 

Boli sme na sympóziu STRECHY 2022

Zúčastnili sme sa po pandemickom prerušení opäť na živom sympóziu Strechy 2022, poriadanom Cechom strechárov Slovenska.

Napriek tomu, že sme sa pre náš nahustený dnešný program mohli zúčastniť len úvodnej časti, musíme konštatovať a oceniť, že hneď v úvodnej časti prednáškového cyklu pán profesor Oláh a ďalší odborníci dnes otvorene a bez diplomatických škrupúľ poukázali na veľké problémy s projektovými riešeniami jednoplášťových striech a nie len striech. Potvrdili veľké nedostatky vo vzdelávaní a ťažkej použiteľnosti absolventov škôl v praxi, čo sa odzrkadľuje v neustále dlhoročne upadajúcej kvalite projektov s nárastom chýb a stavieb s nedostatočne zručnými a odborne zdatnými vykonávateľmi.

Poukázal aj na nemilý fakt, že roky sa vyučuje nesprávne, čo vidíme na množstve chybne vyhotovených stavieb, na množstve porúch a nárastu práce znalcov.

Pán profesor len po rokoch správne potvrdil, čo tvrdí od roku 2010 SASDARS – Asociácia stavebných dozorov a odborne spôsobilých osôb uskutočňujúcich stavby a čo od roku 2015 tvrdí naša komora, že bolo a je treba zaviesť nový spôsob vzdelávania na školách a vydávania osvedčení odbornej spôsobilosti až po absolvovaní 350 hodinovej akreditovanej prípravy (125 prezenčne) a opakovaným aktualizačným doškoľovaním každé dva, alebo tri roky aby sa odbornosť na stavbách zvyšovala a nie upadala, ako sme toho svedkami dnes a roky pred. Žiaľ pre lobizmus, sebeckosť  a neschopnosť vidieť spoločenský záujem platiť za kvalitu a nie za kvantitu spôsobil, že skutočné celoživotné vzdelávanie sa v roku 2012 nemohlo ani začať a plody tohto postoja vidíme „každý deň na mnohých stavbách“…

V každom prípade je dobrým znamením, že na sympóziu zazneli aj rozumné kritické slová k súčasnému stavu na stavbách na príklade akútne zlej situácie navrhovania plochých jednoplášťových striech z drevenými nosníkmi hlavne na rodinných domoch, čo môžeme potvrdiť aj z vlastnej praxe členov našej komory a nie len ich.

Aj pán profesor Oláh potvrdil, že takmer každá jedoplášťová strecha je zle navrhnutá a vyhotovená, čo potvrdzuje nadnormová tvorba kondenzu a jeho zatekanie do bytov už po 1,5 ročnom užívaní domu a vo veľmi skorom čase tvorba plesní.

Tento stav je výsledkom tlaku na ceny materiálov a záujem developera ušetriť na výstavbe a chabou znalosťou projektanta pri návrhu jednoplášťovej plochej strechy. Chýba totiž mimoriadne dôležitá časť jednoplášťovej strechy a tou je betónová nosná konštrukcia, alebo jej ekvivalent z keramickej konštrukcie a betónovým poterom s ich akumulačnými schopnosťami. Potom stačí málo, len chybne navrhnúť drevenú jednoplášťovú strechu s fóliami uzatvoreným priestorom medzi stropným sadrokartónovým podhľadom a záklopom zaplneným izolantom a problém je na svete. „Lacná“ strecha drevenej konštrukcie novostavby je po rekonštrukcii nakoniec drahšia, ako keby bola vyhotovená hneď z betónovej nosnej konštrukcie… Opravu si však takmer vždy zaplatí vlastník domu, pretože skončí záruka a vďaka nejasnostiam zákona a „nezáväznosti“ technických noriem pri neznalom sudcovi nebude nikto zodpovedný…

**

V strede duša cechu strechárov Jarka Lintnerová, na ľavo Tomáš Janský riaditeľ SKSR a na pravo ja, Ivan Pauer…
**
Autor: Ivan Pauer

Znáte souvislosti stříkaných a foukaných tepelných izolací v šikmé střeše ?

V současné době díky vysokým cenám energií se stále více firem zabývá tepelným izolováním objektů. A není tomu jinak ani u zateplování šikmých střech či zateplování stropů podkroví pod studeným půdním prostorem (střešní dutinou). Tam lze využít mnoho různých typů tepelných izolací a jedněmi z nich jsou i foukané a stříkané izolace. Tj. různé najemno rozvolněné vaty (přírodní, sklovláknité, čedičové aj.), foukaná celulóza či rozvolněný polystyren apod. U stříkaných izolací pak buď celulóza s pojivem či různé typy PUR pěn.

Jaké jsou však změny požadavků na konstrukce s takovými izolacemi oproti běžným vkládaným deskovým či rolovaným tepelným izolantům? Poměrně zásadní.

Pokud mluvíme o zateplení šikminy střechy, vzniká zde naprosto elementární požadavek, aby v případě použití jak u stříkaných tak i u foukaných tepelných izolantů do šikminy střechy bylo pod podstřešní membránou (DHV = doplňková hydroizolační vrstva) v šikmině střechy na krokvích použito tuhé bednění. A samozřejmě vysoce paropropustné, tj. např. prkenné bednění (s 5-10 mm štěrbinkami mezi prkny) či vysoce difúzní dřevovláknité desky. Naprosto jednoznačně to požadují Pravidla pro navrhování a provádění střech CKPT (2014), viz. Část 4, bod 6.8. na str. 131. Nemluvě o platné normě ČSN 731901-2 Navrhování střech, která na „Pravidla ….“ v této věci navrhování DHV odkazuje. Což je platné při použití jakékoliv podstřešní membrány kteréhokoliv výrobce !!!

Pokud totiž pod podstřešní membránou (DHV) nebude provedeno bednění, pak při aplikaci jak stříkaných PUR pěn, tak i foukaných izolantů hrozí vysoké riziko „vydutí“ podstřešní membrány směrem vzhůru (často až ke střešním latím či k bednění krytiny), což znehodnotí funkci ventilační mezery skladby střechy a nepřípustně navádí pod DHV tekoucí vodu ke dřevěným kontralatím konstrukce. Viz. níže uvedené fotografie bodů a) a b).

a) Vydutí DHV (podstřešní membrány) vlivem foukané izolace.

b) Vydutí DHV (podstřešní membrány) vlivem stříkané PUR pěny

U stříkaných PUR pěn je to důsledek expandace pěny (expanduje oběma směry) při její aplikaci a u foukaných izolací je to důsledek toho, že pokud má být v konstrukci dosaženo dostatečné objemové hmotnosti nafoukané izolace i jejího následného nesesedání (dosažení správné tepelné vodivosti hmoty = lambdy izolantu) je nutné takový izolant do konstrukce doslovat nahutnit.

Důsledkem vydutí DHV jsou pak nejen ztráta životnosti střešní skladby, ale i ztráta záruk na fakticky všechny vrstvy skladby konstrukce včetně střešní krytiny. V letním období pak vysoké riziko rychlého přehřívání střešní skladby a následně i interiéru podkroví. A pokud bude navíc střešní krytina použita z materiálů s vysokým difúzním odporem (plechy, bitumenové šindele, plastové šablony, krytiny podložené nízkodifúzní podložkou či nízkodúzním bedněním aj.), je pak možné „docílit“ i vzniku nepřípustného množství kumulujících se a/nebo i neodpařitelných kondenzací uvnitř zateplené skladby konstrukce. Jejichž důsledkem pak bude nejen obrovské navýšení tepelné vodivosti konstrukce (značná ztráta tepelně izolační schopnosti = vysoký únik/průnik tepla), ale i plísně, hniloby a ohrožení živostnosti nosné konstrukce střechy. Tj. porušení závazných požadavků normy ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, hlava 6 Šíření vlhkosti konstrukcí.

Nemluvě o tom, že podstřešní membrána (DHV) v případě, že je u zateplené střechy aplikována pod taškovou krytinou či pod vláknocementovou maloformátovou šablonou (včetně jejich imitací z jiných materiálů), by měla být aplikována min. ve třídě těsnosti DHV 5 nebo ještě přísnější, tj. buď „na bednění nebo ve styku s tvarově a rozměrově stálou s tepelnou izolací“. A za toto rozhodně nelze považovat ani stříkané PUR pěny apod., ani foukané tepelné izolace. Viz. „Pravidla …“, část 2,
tabulka 2.2. a tabulka 2.3 na straně 31.

Jenže tyto typy izolací mají i svoji souvislost s prováděním parotěsnící vrstvy na spodní straně
takové tepelné izolace. Což je platné pro jakékoliv parotěsnící fólie kteréhokoliv výrobce !!!.

Rozhodně není vhodné vytvářet stříkané PUR pěny způsobem, kdy se vystříká PUR pěnou celá
připravená konstrukce až po úroveň CD profilů či jiného roštu pro vlastní desku podhledu (např.
sádrokarton), jelikož to pak vede ke skutečnosti, že parotěsnící vrstva se instaluje chybně přímo pod
desku SDK. Viz. níže uvedená fotografie u bodu c).

c) PUR pěna chybně vystříkaná až k vrstvě budoucí desky podhledu (parozábrana chybně plánovaná přímo pod deskou SDK, a chybně jen v jednotlivých místnostech, tj. s únikem vodních par do konstrukce příčkou)

 

Důsledkem takové instalace je pak nejen drastické snížení parotěsnosti a vzduchotěsnosti parozábrany (zůstávají jen 2% z původní parotěsnosti), a nejen problém jak v takové vrstvě vést inž.
sítě ( kabely apod.), ale i jak do takové konstrukce instalovat zabudované prvky (zásuvky, vypínače,
bodová svítidla apod.). Tj. bez poškozování parotěsně/vzduchotěsnící vrstvy konstrukce. Ale pak i
v takové skladbě vzniká problém jak správně provést příčky (stěny dělící od sebe vytápěné místnosti).
Tj. jak provést parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvu konstrukce tak, aby nebyla nahusto perforována
(parotěsně a vzduchotěsně poškozena) kotvícími prkny podhledu, a zároveň aby bylo správně možno
provést příčky tak, aby sice neprošly parozábranou (parozábrana byly celistvá pro celé podlaží =
nedocházelo k úniku vodních par do zateplené šikminy hmotou příčky), ale přitom vůči jednotlivým
místnostem rozdělila desku podhledu a jeho rošt, tj. snížila přenos hluku z jedné místnosti do druhé.

Tj. pro provedení pěny (stejně jako u vkládaných tepelných izolantů) je ideální konstrukci provést tak, že bude vytvořen prvotní rošt, jež ponese celistvě pro celé podlaží tepelný izolant a parotěsně spojenou a napojenou parozábranu či jiný parotěsnící materiál (např. těsněnou OSB  desku), pak zespoda k této vrstvě vybudovat případné příčky (či zděné příčky mít do takové úrovně předpřipraveny), a teprve pak pod parotěsnící vrstvou vytvořit vlastní rošt v jednotlivých místnostech, jež ponese vlastní desku podhledu. V tomto vytvářeném meziroštu je pak možné bez problémů vést inž. sítě (kabely, rozvody rekuperace, apod.) a do vrstvy podhledu instalovat zabudované prvky inž. sítí (s příslušným nehořlavým překrytím) aniž by docházelo k poškozování parotěsnící a vzduchotěsnící účinnosti parotěsně/vzduchotěsnící vrstvy konstrukce. Totéž samozřejmě platí i pro instalaci obdobné skladby v lehkém vodorovném stropu podkroví.

U foukaných izolací je zde navíc další požadavek. A to, aby i ze spodní strany foukané izolace
byla použita tuhá vrstva tak, aby bylo možné dostatečně nahutnit foukané izolanty do šikminy
střechy. Tj. není možné foukat foukanou izolaci do konstrukce šikminy střechy, kde spodním
podkladem této vrstvy bude pouze běžná fóliová parozábrana. Buď je nutné mezi parozábranou a
foukanou izolaci instalovat opět tuhou vrstvu (např. OSB desku), nebo je potřebné, aby pod
nainstalovanou parozábranou ještě před instalací foukané izolace byl vytvořen alespoň hustý
podpůrný rošt, např. z latí 40x60mm paralelně každých 30 cm. Totéž opět platí i u stropu podkroví.
Konstrukce nacházející se pod parotěsnící vrstvu pak není problém vůči pronikajícím kotvícím
prvkům těchto roštů velice lacino podtěsnit. U latí např. kouskem pásky JUTADACH TPK SUPER
(nalepené na parozábraně), u přímých závěsů či stavěcích třmenů např. kouskem oboustranně
samolepící pásky JUTAFOL SP 1 použité na plošce závěsu. Viz. níže uvedené fotografie d) a e).

d) Předtěsnění místa průniku vrutu latě  e) Podtěsnění vrutů závěsu páskou

I na tyto souvislosti pamatují „Pravidla pro navrhování a provádění střech CKPT (2014)“, a to jednak opětovně v Části 4, bod 6.8. na str. 131 a jednak v Části 5, zejména u bodu 3., odst. (1) na str. 137, a bodu 7., odst. (4), (11), (12) a (13) na str. 140-141. Nemluvě o závazných požadavcích normy ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, hlava 6 Šíření vlhkosti konstrukcí a hlava 7
Šíření vzduchu konstrukcí a budovou.

Samozřejmě Samozřejmě obdobné informace jsou uvedeny i v technicko-montážních pokladech aktuálního Aplikačního manuálu JUTA a.s. (ten je umístěn na: http://e-shop.juta.cz/katalog/psf/aplikacni%20manual%202021.pdf), ale i v souvisejících technických článcích v technické knihovně JUTA a.s. rovněž na www.juta.cz, konkrétně na odkazu https://www.juta-strechy-steny.cz/technickaknihovna).

Tj. jak foukané tak i stříkané izolace jsou v šikminách střechy sice použitelné, ale mají svoje specifické požadavky na tvorbu skladby konstrukce jak šikminy střechy, tak i lehkého stropu podkroví.

V první řadě než začnete cokoliv zateplovat, je vhodné se obrátit na autorizovaného projektanta či
stavebního dozora a s ním dohodnout správné provedení skladby včetně vazby na všechny souvislosti
konstrukce a klimatické podmínky stavby. Rozhodně není vhodné se spoléhat na rádoby doporučení
různých „blábolů“ na neodborných internetových diskusích, či doporučení samotného realizátora
zateplení. Realizační firma totiž zde není od toho, aby něco v konstrukci pro stránce teplofyziky
doporučovala/navrhovala, ale aby jen správně zhotovila konstrukci podle nějakého relevantního
technického podkladu (výkresové dokumentace autorizovaného stavebního odborníka). Případně se
můžete obrátit přímo na relevantního technického poradce výrobce použitého materiálu.

Autor : Jan Rypl, manažer aplikací, tel.: +420 602194045, rypl@juta.cz

Zúčastnili sme sa na 26. ročníku mezinárodnej konferencie Městské inženýrství Karlovarsko

Dňa 6. a 7. októbra sme sa na pozvanie ČKAIT po prvý krát zúčastnili 26. ročníka medzinárodnej konferencie „Městské inženýrství Karlovarsko“ na tému „Mesto a priemysel“ v kongresovom sále hotela Thermal v Karlových Varoch.

Na úvod konferencie si vedenie ČKAIT uctilo medailami niektorých dlhoročných domácich a zahraničných spolupracovníkov, medzi inými aj Ing. Jozefa Živnera zo slovenskej SKSI – Slovenskej komory stavebných inžinierov. Po tomto slávnostnom ceremoniáli bola otvorená odborná časť konferencie.

Jednalo sa o rôzne témy na otázku efektívneho využitia bývalých a nevyužívaných priemyselných aglomerácií v mestách Českej republiky a v Nemecku. Zástupcovia Slovenskej komory stavebných inžinierov sa venovali dopravnej infraštruktúre mesta Nitra ako model pre riešenie aj iných miest na Slovensku, prípadne inde. Okrem iného boli prednesené témy:

Role městského inženýra v rámci soudobé praxe v České republice – Ing. arch. Tomáš Pavlovský, Ph.D., Ústav architektury FAST VUT Brno, garant CSSI

Průmyslové město v procesu transformace – Chemnitz – prof. Dr. sc. techn. Reinhard Erfurth, Erfurth Projektdesign Chemnitz, garant Saská inženýrská komora

Suhl-Nord – transformace bývalého východoněmeckého velkosídliště v trvale udržitelnou průmyslovou a podnikatelskou zónu do roku 2040 – Dipl.-Ing. Architekt Thomas Zill, Landesentwicklungsgesellschaft Thüringen, garant Inženýrská komora Thüringen

Konverze průmyslových areálů na plochy bydlení, výroby a služeb – Praha-Zličín a Pragovka – Ing. Josef Filip, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta dopravní, garant Česká společnost městského inženýrství ČSSI

Začlenění opuštěných průmyslových areálů do života města – Ing. Marek Teichmann, Ph.D., Katedra městského inženýrství FAST VŠB-TUO, garant Česká společnost městského inženýrství ČSSI a ďalšie.

Z pohľadu obyvateľa Nitry bola veľmi zaujímavá téma „Vplyv Jaguar Land Rover Slovakia na rozvoj udržateľnej mobility v mestě Nitra“ prezentovaná doc. Ing. Ľubošom Moravčíkom, PhD., zástupca a garant časti programu SKSI na tejto konferencii. Venoval sa zavádzaniu cyklotrás, využívaniu hromadnej mestskej dopravy a záťaže individuálnou dopravou v meste Nitra po vybudovaní automobilky Jaguár v Nitre. Môžeme len dúfať a veriť, že vypracované analýzy mesto využije pre rozvoj Nitry a nezostanú v archíve ako mnohé iné…

Podľa výsledkov a záverov tejto medzinárodnej konferencie sme došli k záveru a českí kolegovia nám potvrdili, že Českí odborníci v stavebníctve veľmi rozumne a šikovne pod hlavičkou profesie „Městský inženýr“ prakticky zaviedli a zavádzajú urbanistické plánovanie miest doplnené aj o konkrétne plánovanie technickej infraštruktúry. Je to veľmi dobá správa ako sa konečne venovať plánovaniu rozvoja miest a následne celých území a štátu, pritom úplne jedno pod akým oficiálnym titulom sa urbanistické plánovanie obcí, miest, okresov, krajov a štátu nazve, ale je vždy lepšie začať neskoro, ako nikdy, pretože pre Slovensko neskoro už je…!

 

Autor: Ivan Pauer

Boli sme na 26 konferencii STATIKA STAVIEB 2022

Hlavným cieľom 26.konferencie bolo poskytnúť projektantom nosných konštrukcií stavieb (statikom) a ďalším odborníkom aktuálne informácie o súčasnom a výhľadovom stave navrhovania nosných konštrukcií stavieb, poznatky a ponaučenia z riešenia posudkov, sanácie, zosilnenia, rekonštrukcie, dodatočných úprav a dodatočných zmien nosných konštrukcií.

Najviac nás zaujali témy o sanácii mosta pri meste Krems prednesená  Prof. Ing. Petrom Turčekom, PhD., membránové konštrukcie v priemyselných stavbách Ing. Jaroslavom Repom a Prieskum budov poškodených vojnou od Doc. Ing. Milan Nič, PhD.

V každom prípade, bolo prednesených množstvo zaujímavých tém v oblasti statiky, teda bezpečnosti stavieb ako napr. aj Diagnostika a sanácia krovu výrobnej haly prezentovaná Jaroslavom Sandanusom, Rekonštrukcia nie je novostavba od Ing. Igora Klačku, Neodborne navrhované nosné konštrukcie stavieb prezentované Ing. Františkom Lužicom a ďalšie, ktoré ponúkajú možnosti spolupráce medzi oboma našimi organizáciami do budúcna, pretože jednou z našich odborných činností je aj pomoc stavebníkom pri poruchách a chybách stavieb.

Autor: Ivan Pauer
október 2022
Po Ut St Št Pi So Ne
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  

Copyright © 2015. All Rights Reserved Ivan Pauer, Strmá 616/26, 949 01 Nitra, Slovenská republika.